plát

plát

See also: plat, Plat, plât, plåt, plať, płat, and плат

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): /plaːt/

Etymology 1

From Proto-Slavic *polti, derived from Proto-Indo-European *pol (“to burn, be warm”).[1]

Verb

plát impf

1. (intransitive) to burn brightly (about a fire)

Conjugation

Conjugation table

	Present Sg	Present Pl	Future Sg	Future Pl	Past Sg	Past Pl
1st person	plaju, plaji, plám	plajeme, pláme	budu plát	budeme plát	plál jsem	pláli jsme
2nd person	plaješ, pláš	plajete, pláte	budeš plát	budete plát	plál jsi	pláli jste
3rd person	plaje, plá	plajou, plají	bude plát	budou plát	plál	pláli

Related terms

• hořet
• planout

Further reading

• pláti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pláti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Etymology 2

Borrowed from German Platte, from Medieval Latin plata, from Vulgar Latin *plat(t)us, from Ancient Greek πλατύς (platús, “broad, flat, wide”).[2] Cognate with English plate.

Noun

plát m

1. A sheet, plate or slab.

Declension

Declension of plát

	singular	plural
nominative	plát	pláty
genitive	plátu	plátů
dative	plátu	plátům
accusative	plát	pláty
vocative	pláte	pláty
locative	plátu	plátech
instrumental	plátem	pláty

Further reading

• plát in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• plát in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

References

1. "plát²" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
2. "plát¹" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007