plnoletý
Czech
Etymology
plný + -o- + léto + -ý
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpl̩nolɛtiː]
Adjective
plnoletý
- of age (old enough to be considered an adult, in law, or by society generally)
Declension
Declension of plnoletý
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | plnoletý | plnoletá | plnoleté | |
| genitive | plnoletého | plnoleté | plnoletého | |
| dative | plnoletému | plnoleté | plnoletému | |
| accusative | plnoletého | plnoletý | plnoletou | plnoleté |
| vocative | plnoletý | plnoletá | plnoleté | |
| locative | plnoletém | plnoleté | plnoletém | |
| instrumental | plnoletým | plnoletou | plnoletým | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | plnoletí | plnoleté | plnoletá | |
| genitive | plnoletých | |||
| dative | plnoletým | |||
| accusative | plnoleté | plnoletá | ||
| vocative | plnoletí | plnoleté | plnoletá | |
| locative | plnoletých | |||
| instrumental | plnoletými | |||
Further reading
- plnoletý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- plnoletý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- plnoletý in Internetová jazyková příručka