pendler
See also: Pendler
Czech
Etymology
From German Pendler (“commuter”), from pendeln (“commute”), from Pendel (“pendulum”), from Latin pendulum, from pendēre (“hang”).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpɛndlɛr]
- Hyphenation: pen‧d‧ler
Noun
pendler m anim
- commuter to a foreign country
- 2009 April 25, Lenka Zimmelová; Lucie Rokošová, “Češi zaměstnaní v cizině musí doplácet desetitisíce korun na daních v Česku”, in iDnes.cz:
- Do podobné situace se nyní dostaly desetitisíce dalších Čechů, kteří jezdí za prací do zahraničí. Pendleři, jak se těmto lidem říká, dosud nemuseli podávat daňové přiznání v České republice, a dokonce zde ani nemuseli platit daň z příjmů.
- (please add an English translation of this quote)
-
Declension
Declension of pendler
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | pendler | pendleři |
| genitive | pendlera | pendlerů |
| dative | pendlerovi, pendleru | pendlerům |
| accusative | pendlera | pendlery |
| vocative | pendlere | pendleři |
| locative | pendlerovi, pendleru | pendlerech |
| instrumental | pendlerem | pendlery |
Derived terms
- pendlerka
- pendlerský
Related terms
- pendlování
- pendlovat
- pendlovky
- pendlující
Further reading
- pendler in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
Norwegian Bokmål
Etymology 1
Believed to be from German Pendler, via Swedish pendlare.
Noun
pendler m (definite singular pendleren, indefinite plural pendlere, definite plural pendlerne)
- a commuter
Related terms
- pendle
See also
- pendlar (Nynorsk)
Noun
pendler m
- indefinite plural of pendel
Verb
pendler
- present tense of pendle
References
- “pendler” in The Bokmål Dictionary.