palcát
See also: palcat and pálcát
Czech
Etymology
From Hungarian pálcát which is derived from Proto-Slavic *palica[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpalt͡saːt]
- Hyphenation: pal‧cát
Noun
palcát m inan
- mace (weapon)
Declension
Declension of palcát
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | palcát | palcáty |
genitive | palcátu | palcátů |
dative | palcátu | palcátům |
accusative | palcát | palcáty |
vocative | palcáte | palcáty |
locative | palcátu | palcátech |
instrumental | palcátem | palcáty |
References
- https://www.czechency.org/slovnik/HUNGARISMY%20V%20%C4%8CESK%C3%89M%20LEXIKU
Further reading
- palcát in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- palcát in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
Slovak
Etymology
From Hungarian pálcát which is derived from Proto-Slavic *palica[1]
Noun
palcát m
- mace (weapon)
References
- https://www.czechency.org/slovnik/HUNGARISMY%20V%20%C4%8CESK%C3%89M%20LEXIKU