otrokář
Czech
Etymology
otrok + -ář
Pronunciation
- IPA(key): [ˈotrokaːr̝̊]
- Hyphenation: ot‧ro‧kář
Noun
otrokář m anim (feminine otrokářka)
- slaver, slave trader
- slave owner
Declension
Declension of otrokář
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | otrokář | otrokáři |
genitive | otrokáře | otrokářů |
dative | otrokářovi, otrokáři | otrokářům |
accusative | otrokáře | otrokáře |
vocative | otrokáři | otrokáři |
locative | otrokářovi, otrokáři | otrokářích |
instrumental | otrokářem | otrokáři |
Derived terms
- otrokářský
- otrokářství
Further reading
- otrokář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- otrokář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- otrokář in Internetová jazyková příručka