ostřelovat
Czech
Etymology
o- + střelit + -ovat
Pronunciation
- IPA(key): [ˈostr̝̊ɛlovat]
Verb
ostřelovat impf
- (transitive) to bombard, to shell
- Je to otevřené město nebudou ho bombardovat ani ostřelovat. ― The city has been declared open. It won't be bombed or shelled.
- (transitive) to snipe
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | ostřeluji, ostřeluju (coll.) | ostřelujeme | — | ostřelujme |
| 2nd person | ostřeluješ | ostřelujete | ostřeluj | ostřelujte |
| 3rd person | ostřeluje | ostřelují, ostřelujou (coll.) | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive ostřelovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | ostřeloval | ostřelovali | ostřelován | ostřelováni |
| masculine inanimate | ostřelovaly | ostřelovány | ||
| feminine | ostřelovala | ostřelována | ||
| neuter | ostřelovalo | ostřelovala | ostřelováno | ostřelována |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | ostřeluje | — |
| feminine + neuter singular | ostřelujíc | — |
| plural | ostřelujíce | — |
Derived terms
- ostřelování
- ostřelovatelný
- ostřelovač
- ostřelovaný
Related terms
- dostřelovat
- nastřelovat
- odstřelovat
- přestřelovat
- přistřelovat
- postřelovat
- prostřelovat
- rozstřelovat
- sestřelovat
- ustřelovat
- vstřelovat
- vystřelovat
- zastřelovat
Further reading
- ostřelovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- ostřelovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989