osobitý
Czech
Etymology
osoba + -itý
Pronunciation
- IPA(key): [ˈosobɪtiː]
Adjective
osobitý
- distinctive (of a person)
Declension
Declension of osobitý
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | osobitý | osobitá | osobité | |
genitive | osobitého | osobité | osobitého | |
dative | osobitému | osobité | osobitému | |
accusative | osobitého | osobitý | osobitou | osobité |
vocative | osobitý | osobitá | osobité | |
locative | osobitém | osobité | osobitém | |
instrumental | osobitým | osobitou | osobitým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | osobití | osobité | osobitá | |
genitive | osobitých | |||
dative | osobitým | |||
accusative | osobité | osobitá | ||
vocative | osobití | osobité | osobitá | |
locative | osobitých | |||
instrumental | osobitými |
Further reading
- osobitý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- osobitý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- osobitý in Internetová jazyková příručka