odviset
Czech
Etymology
From od- + viset.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈodvɪsɛt]
Verb
odviset impf
- to depend
- Vyšetřování přitom nemůže odviset od iniciativy stěžovatelky. ― The investigation cannot depend on the complainant's initiative.
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
singular | plural | singular | plural | |
1st person | odvisím | odvisíme | — | odvisejme |
2nd person | odvisíš | odvisíte | odvisej | odvisejte |
3rd person | odvisí | odvisejí, odvisí | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odviset. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | odvisel | odviseli | — | — |
masculine inanimate | odvisely | — | ||
feminine | odvisela | — | ||
neuter | odviselo | odvisela | — | — |
Transgressives | present | past |
masculine singular | odviseje, souvise | — |
feminine + neuter singular | odvisejíc, odvisíc | — |
plural | odvisejíce, odvisíce | — |
Derived terms
- viset
Further reading
- odviseti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odviseti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989