odbočka
Czech
Etymology
From odbočit + -ka.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈodbot͡ʃka]
Noun
odbočka f
- digression
Declension
Declension of odbočka
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | odbočka | odbočky |
genitive | odbočky | odboček |
dative | odbočce | odbočkám |
accusative | odbočku | odbočky |
vocative | odbočko | odbočky |
locative | odbočce | odbočkách |
instrumental | odbočkou | odbočkami |
Further reading
- odbočka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odbočka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- odbočka in Internetová jazyková příručka