odborář
Czech
Etymology
odbory + -ář
Pronunciation
- IPA(key): [ˈodboraːr̝̊]
- Hyphenation: od‧bo‧rář
Noun
odborář m anim (feminine odborářka)
- unionist, trade unionist
Declension
Declension of odborář
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | odborář | odboráři |
genitive | odboráře | odborářů |
dative | odborářovi, odboráři | odborářům |
accusative | odboráře | odboráře |
vocative | odboráři | odboráři |
locative | odborářovi, odboráři | odborářích |
instrumental | odborářem | odboráři |
Further reading
- odborář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odborář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989