odbojář
Czech
Etymology
From odboj (“resistance”) + -ář.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈodbojaːr̝̊]
- Hyphenation: od‧bo‧jář
Noun
odbojář m anim (feminine odbojářka)
- resistant
Declension
Declension of odbojář
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | odbojář | odbojáři |
| genitive | odbojáře | odbojářů |
| dative | odbojářovi, odbojáři | odbojářům |
| accusative | odbojáře | odbojáře |
| vocative | odbojáři | odbojáři |
| locative | odbojářovi, odbojáři | odbojářích |
| instrumental | odbojářem | odbojáři |
Related terms
- odboj
Further reading
- odbojář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odbojář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- odbojář in Internetová jazyková příručka