obrátka
Czech
Etymology
From obrátit + -ka.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈobraːtka]
Noun
obrátka f
- revolution, turn, turnabout
Declension
Declension of obrátka
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | obrátka | obrátky |
genitive | obrátky | obrátek |
dative | obrátce | obrátkám |
accusative | obrátku | obrátky |
vocative | obrátko | obrátky |
locative | obrátce | obrátkách |
instrumental | obrátkou | obrátkami |
Related terms
- obrátkovost f
Further reading
- obrátka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- obrátka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- obrátka in Internetová jazyková příručka