obměnit
Czech
Etymology
From ob- + měnit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈobm̩ɲɛɲɪt]
Verb
obměnit pf (imperfective obměňovat)
- (transitive) to modify, to alter, to vary (change a little)
- Obměnit svůj jídelníček ― Change one's diet
- (reflexive, used with se) to vary
- Téma projektu se obměňuje a vypisuje se vždy před zahájením akademického roku. ― The project topic varies and is registered before the beginning of the academic year.
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | obměním | obměníme | — | obměňme |
| 2nd person | obměníš | obměníte | obměň | obměňte |
| 3rd person | obmění | obmění | — | — |
| The verb obměnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | obměnil | obměnili | obměněn | obměněni |
| masculine inanimate | obměnily | obměněny | ||
| feminine | obměnila | obměněna | ||
| neuter | obměnilo | obměnila | obměněno | obměněna |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | obměniv |
| feminine + neuter singular | — | obměnivši |
| plural | — | obměnivše |
Derived terms
- obměněný
- obměna
Further reading
- obměniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- obměniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989