nástupce
Czech
Etymology
nástup + -ce
Pronunciation
- IPA(key): [ˈnaːstupt͡sɛ]
- Hyphenation: ná‧stup‧ce
Noun
nástupce m anim (feminine nástupkyně)
- successor
- Antonym: předchůdce
Declension
Declension of nástupce
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | nástupce | nástupci, nástupcové |
genitive | nástupce | nástupců |
dative | nástupci, nástupcovi | nástupcům |
accusative | nástupce | nástupce |
vocative | nástupce | nástupci, nástupcové |
locative | nástupci, nástupcovi | nástupcích |
instrumental | nástupcem | nástupci |
Related terms
- nastoupit
Further reading
- nástupce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- nástupce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- nástupce in Internetová jazyková příručka