můj
See also: muj
Czech
Etymology
From Old Czech mój, from Proto-Slavic *mojь .
Pronunciation
- IPA(key): [ˈmuːj]
audio (file) - Hyphenation: můj
Pronoun
můj
- (possessive) my, mine
Declension
Declension of můj
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | můj | můj | má, moje | mé, moje |
genitive | mého | mého | mé, mojí | mého |
dative | mému | mému | mé, mojí | mému |
accusative | mého | můj | mou, moji | mé, moje |
vocative | můj | můj | má, moje | mé, moje |
locative | mém | mém | mé, mojí | mém |
instrumental | mým | mým | mou, mojí | mým |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | mí, moji | mé, moje | mé, moje | má, moje |
genitive | mých | mých | mých | mých |
dative | mým | mým | mým | mým |
accusative | mé, moje | mé, moje | mé, moje | má, moje |
vocative | mí, moji | mé, moje | mé, moje | má, moje |
locative | mých | mých | mých | mých |
instrumental | mými | mými | mými | mými |
See also
- já
- my
- on
- ona
- ono
- oni
- ty
- vy
Further reading
- můj in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- můj in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- můj in Internetová jazyková příručka