mořit
See also: morit
Czech
FWOTD – 9 November 2018
Alternative forms
- mořiti (obsolete)
Pronunciation
- IPA(key): [ˈmor̝ɪt]
- Hyphenation: mo‧řit
Etymology 1
From Old Czech mořiti, from Proto-Slavic *moriti, which is a causative to *merti (“to die”) (i.e. it means "to cause dying"). Compare mořit – Etymology 2, and also mor, smrt, mařit and můra.[1]
Verb
mořit impf [16th c.]
- to torment, to torture
- Synonyms: trápit, týrat, trýznit, mučit, soužit, sužovat
- 1907, Jan Herben, Do třetího a čtvrtého pokolení, volume 1, Emil Šolc Knihkupectví, page 304:
- Justiciár dal je zakouti spolu do želez, mořil je týden hladem, a každý den voják měl poručení, aby je bil palicí po stehnech.
- The justiciar ordered to put them into shackles, tortured them with hunger, and a soldier was commanded to slash their thighs with a club.
- to pester, to plague
- 1992, Eva Hauserová, Hostina mutagenů, Praha: Svoboda, →ISBN, page 116:
- Eliáš mě pořád mořil, abych s ním hrála Člověče nezlob se.
- Eliáš kept pestering me to play Člověče nezlob se with him.
-
- (reflexive with se) to toil
- Synonyms: trápit se, lopotit se, dřít se, namáhat se, štvát se, hmoždit se
- 2015, Michaela Maxová, chapter 32, in Poezie všedního dne aneb Výchova dívek v minulém století, →ISBN:
- Mořil se s tím překladem ve dne, v noci asi dva měsíce.
- He toiled over the translation day and night for two months.
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | mořím | moříme | — | mořme |
| 2nd person | moříš | moříte | moř | mořte |
| 3rd person | moří | moří | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive mořit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | mořil | mořili | mořen | mořeni |
| masculine inanimate | mořily | mořeny | ||
| feminine | mořila | mořena | ||
| neuter | mořilo | mořila | mořeno | mořena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | moře | — |
| feminine + neuter singular | moříc | — |
| plural | moříce | — |
Derived terms
- moření
- úmor
- úmorný
- umoření
- umořený
- umořit
- zamoření
- zamořený
- zamořit
- mozkomor
Related terms
- muchomůrka
Etymology 2
Related to Proto-Slavic *marati (“to dirty”), from Proto-Indo-European *mer-/*mor- (“to blacken, to dirty; dirt spot”). Compare mourovatý.[2]
Verb
mořit impf [19th c.]
- to stain (to coat a wooden surface with a stain)
- 2013, Ludvík Losos, Historický nábytek: konstrukce, údržba, restaurování, Praha: Grada Publishing, →ISBN, page 226:
- Nejstarší postupy spočívaly v tom, že se mořilo dřevo roztokem měděnky v kombinaci s odvarem kampešky nebo brazilského dřeva.
- The oldest techniques were based on staining the wood with a solution of verdigris combined with decoction of logwood or Brazilwood.
-
- to pickle (to treat a metal surface to remove impurities)
- 2004, Šimon Vondruška; Miroslav Oehm and Jan Mohr, Zámečnictví: Tradice z pohledu dneška, Praha: Grada Publishing, →ISBN, page 57:
- Hliník možno mořit a leštit, vloží-li se nejprve do silného roztoku alkalické potaše a na to do benzinu.
- Aluminium can be pickled and polished if it has been dipped in strong solution of alcaline potash and then in petrol.
-
- (agriculture, of seed corn) to disinfect
- 2006, Ivona Šuchmannová, Pěstujeme rostliny k sušení, Praha: Grada Publishing, →ISBN, page 62:
- Osivo je vhodné mořit proti plísním.
- The seed corn should be disinfected to prevent molds.
-
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | mořím | moříme | — | mořme |
| 2nd person | moříš | moříte | moř | mořte |
| 3rd person | moří | moří | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive mořit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | mořil | mořili | mořen | mořeni |
| masculine inanimate | mořily | mořeny | ||
| feminine | mořila | mořena | ||
| neuter | mořilo | mořila | mořeno | mořena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | moře | — |
| feminine + neuter singular | moříc | — |
| plural | moříce | — |
Derived terms
- moření
- mořený
- mořicí, mořící
- mořidlo
- mořička
- namořený
- namořit
References
- "mořit1" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, 2015, →ISBN, page 430.
- "mořit2" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, 2015, →ISBN, page 430.
Further reading
- mořiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- mořiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- mořit in Internetová jazyková příručka