močení
Czech
Etymology
močit + -ení
Pronunciation
- IPA(key): [ˈmot͡ʃɛɲiː]
- Hyphenation: mo‧če‧ní
Noun
močení n
- verbal noun of močit
- urination
Declension
Declension of močení
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | močení | močení |
| genitive | močení | močení |
| dative | močení | močením |
| accusative | močení | močení |
| vocative | močení | močení |
| locative | močení | močeních |
| instrumental | močením | močeními |
Further reading
- močení in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- močení in Internetová jazyková příručka