léto
See also: leto, Leto, letó, lěto, lēto, and łeto
Czech
Etymology
From Old Czech léto, from Proto-Slavic *lěto (“year”).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈlɛːto]
audio (file)
Noun
léto n
- summer
- (chiefly in the plural) year
Declension
Declension of léto
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | léto | léta |
genitive | léta | let |
dative | létu | letům, létům |
accusative | léto | léta |
vocative | léto | léta |
locative | létě, létu | letech, létech |
instrumental | létem | lety, léty |
Derived terms
- letní
See also
Seasons in Czech · roční období (layout · text) · category | |||
---|---|---|---|
jaro (“spring”) | léto (“summer”) | podzim (“autumn”) | zima (“winter”) |
Further reading
- léto in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- léto in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- léto in Internetová jazyková příručka