lkát
Czech
Etymology
From Old Czech lkáti, from Proto-Slavic *lъkati. Related to lokat and polykat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈlkaːt]
Verb
lkát
- to wail, to lament
- Synonyms: naříkat, kvílet, plakat
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | lkám | lkáme | — | lkejme |
2nd person | lkáš | lkáte | lkej | lkejte |
3rd person | lká | lkají | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive lkát. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | lkal | lkali | znán | znáni |
masculine inanimate | lkaly | znány | ||
feminine | lkala | znána | ||
neuter | lkalo | lkala | znáno | znána |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | lkaje | — |
feminine + neuter singular | lkajíc | — |
plural | lkajíce | — |
Further reading
- lkáti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- lkáti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- lkát in Internetová jazyková příručka