licous
Czech
Etymology
From líce + -ous.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈlɪt͡sou̯s]
- Hyphenation: li‧cous
Noun
licous m inan
- (mostly in plural) sideburn, side whisker
Declension
Declension of licous
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | licous | licousy |
genitive | licousu | licousů |
dative | licousu | licousům |
accusative | licous | licousy |
vocative | licouse | licousy |
locative | licousu | licousech |
instrumental | licousem | licousy |
Further reading
- licous in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- licous in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- licous in Internetová jazyková příručka
French
Noun
licous m pl
- plural of licou