křičící
Czech
Etymology
křičet + -cí
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkr̝̊ɪt͡ʃiːt͡siː]
Adjective
křičící
- screaming
- křičící dítě ― screaming child
Declension
Declension of křičící
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | křičící | |||
genitive | křičícího | křičící | křičícího | |
dative | křičícímu | křičící | křičícímu | |
accusative | křičícího | křičící | ||
vocative | křičící | |||
locative | křičícím | křičící | křičícím | |
instrumental | křičícím | křičící | křičícím | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | křičící | |||
genitive | křičících | |||
dative | křičícím | |||
accusative | křičící | |||
vocative | křičící | |||
locative | křičících | |||
instrumental | křičícími |
Related terms
- křičet
Further reading
- křičící in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu