květ
See also: kvet and kveť
Czech
Etymology
From Old Czech květ, from Proto-Slavic *květъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkvjɛt]
Noun
květ m
- flower (reproductive structure)
Declension
Declension of květ
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | květ | květy |
genitive | květu | květů |
dative | květu | květům |
accusative | květ | květy |
vocative | květe | květy |
locative | květu | květech |
instrumental | květem | květy |
Derived terms
- květnatý
Related terms
- kvést
- květen
- květenství
- květina
Further reading
- květ in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- květ in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- květ in Internetová jazyková příručka