kvítí
Czech
Etymology
From květ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkviːciː]
- Hyphenation: kví‧tí
Noun
kvítí n (collective, singular only)
- flowers
Declension
Declension of kvítí
singulare tantum | |
---|---|
nominative | kvítí |
genitive | kvítí |
dative | kvítí |
accusative | kvítí |
vocative | kvítí |
locative | kvítí |
instrumental | kvítím |
Further reading
- kvítí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kvítí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989