kverulant
Czech
Etymology
From German Querulant, from Medieval Latin querulans.[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkvɛrulant]
Noun
kverulant m
- complainer
Declension
Declension of kverulant
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kverulant | kverulanti |
| genitive | kverulanta | kverulantů |
| dative | kverulantu, kverulantovi | kverulantům |
| accusative | kverulanta | kverulanty |
| vocative | kverulante | kverulanti |
| locative | kverulantu, kverulantovi | kverulantech |
| instrumental | kverulantem | kverulanty |
See also
- nespokojenec
- opozičník
- potížista
- stěžovatel
References
- "kverulant" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, 2015, →ISBN, page 326.
Further reading
- kverulant in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kverulant in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kverulant in Internetová jazyková příručka
Norwegian Bokmål
Etymology
From Medieval Latin querulans.
Noun
kverulant m (definite singular kverulanten, indefinite plural kverulanter, definite plural kverulantene)
- a nitpicker, grumbler
References
- “kverulant” in The Bokmål Dictionary.
Norwegian Nynorsk
Etymology
From Medieval Latin querulans.
Noun
kverulant m (definite singular kverulanten, indefinite plural kverulantar, definite plural kverulantane)
- a nitpicker, grumbler
References
- “kverulant” in The Nynorsk Dictionary.