koření
See also: koreni
Czech
Etymology
From Old Czech kořenie, from Proto-Slavic *korenьje.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkor̝ɛɲiː]
Noun
koření n
- spice
Declension
Declension of koření
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | koření | koření |
genitive | koření | koření |
dative | koření | kořením |
accusative | koření | koření |
vocative | koření | koření |
locative | koření | kořeních |
instrumental | kořením | kořeními |
Related terms
Related terms
- kořenit
- kořenka f
- kořeněný m
Further reading
- koření in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- koření in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989