kočovník
Czech
Etymology
From kočovat + -ník.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkot͡ʃovɲiːk]
Noun
kočovník m anim
- nomad
Further reading
- kočovník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kočovník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kočovník in Internetová jazyková příručka