kopí
See also: kopi and köpi
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkopiː]
- Hyphenation: ko‧pí
Etymology 1
From Old Czech kopie, from Proto-Slavic *kopьje.
Noun
kopí n
- spear
Declension
Declension of kopí
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kopí | kopí |
| genitive | kopí | kopí |
| dative | kopí | kopím |
| accusative | kopí | kopí |
| vocative | kopí | kopí |
| locative | kopí | kopích |
| instrumental | kopím | kopími |
Derived terms
- kopiník
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Verb
kopí
- third-person singular/plural present of kopit
Further reading
- kopí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kopí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kopí in Internetová jazyková příručka