koncový
Czech
Etymology
konec + -ový.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkont͡soviː]
Adjective
koncový
- (relational) end
- koncový bod ― end point
Declension
Declension of koncový
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | koncový | koncová | koncové | |
genitive | koncového | koncové | koncového | |
dative | koncovému | koncové | koncovému | |
accusative | koncového | koncový | koncovou | koncové |
vocative | koncový | koncová | koncové | |
locative | koncovém | koncové | koncovém | |
instrumental | koncovým | koncovou | koncovým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | koncoví | koncové | koncová | |
genitive | koncových | |||
dative | koncovým | |||
accusative | koncové | koncová | ||
vocative | koncoví | koncové | koncová | |
locative | koncových | |||
instrumental | koncovými |
Derived terms
- koncové světlo (“taillight”)
- koncový stav
- koncový uživatel
Related terms
- konečný
See also
- terminální
Further reading
- koncový in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- koncový in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989