kolmice
Czech
Etymology
From kolmý + -ice.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkolmɪt͡sɛ]
Noun
kolmice f
- perpendicular (line or plane that is perpendicular to another)
Declension
Declension of kolmice
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | kolmice | kolmice |
genitive | kolmice | kolmic |
dative | kolmici | kolmicím |
accusative | kolmici | kolmice |
vocative | kolmice | kolmice |
locative | kolmici | kolmicích |
instrumental | kolmicí | kolmicemi |
Further reading
- kolmice in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kolmice in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kolmice in Internetová jazyková příručka