kmán
Czech
Etymology
Borrowed from German gemein.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkmaːn]
- Hyphenation: kmán
Noun
kmán m anim
- common soldier
- commoner
Declension
Declension of kmán
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | kmán | kmánové, kmáni |
genitive | kmána | kmánů |
dative | kmánovi, kmánu | kmánům |
accusative | kmána | kmány |
vocative | kmáne | kmánové, kmáni |
locative | kmánovi, kmánu | kmánech |
instrumental | kmánem | kmány |
Further reading
- kmán in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kmán in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kmán in Internetová jazyková příručka