klášter
See also: klaster
Czech
Etymology
From German Kloster, from Vulgar Latin *clostrum.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈklaːʃtɛr]
- Rhymes: -tɛr
- Hyphenation: klá‧š‧ter
Noun
klášter m
- monastery, convent
- Tiché ústraní kláštera. ― Quiet seclusion of the monastery.
Declension
Declension of klášter
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | klášter | kláštery |
| genitive | klášteru | klášterů |
| dative | klášteru | klášterům |
| accusative | klášter | kláštery |
| vocative | kláštere | kláštery |
| locative | klášteře | klášterech |
| instrumental | klášterem | kláštery |
Derived terms
- klášterní
- Klášterní Hradisko
Descendants
- → Polish: klasztor
Further reading
- klášter in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- klášter in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989