kloub
Czech
Etymology
From Old Czech klúb, from Proto-Slavic *klǫbъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈklou̯p]
- Hyphenation: kloub
Noun
kloub m inan
- joint
Declension
Declension of kloub
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | kloub | klouby |
genitive | kloubu | kloubů |
dative | kloubu | kloubům |
accusative | kloub | klouby |
vocative | kloube | klouby |
locative | kloubu | kloubech |
instrumental | kloubem | klouby |
Related terms
- skloubit
- vykloubit
- kloubní m
Further reading
- kloub in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kloub in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kloub in Internetová jazyková příručka