kaolín
See also: kaolin and Kaolin
Czech
Alternative forms
- kaolin
Etymology
From Mandarin 高陵 (gāolíng, “high hill”), in Jingdezhen, Jiangxi province, China, the location this clay was first found.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkaoliːn]
Noun
kaolín m
- kaolin (fine clay, rich in kaolinite, used in ceramics, paper-making, etc.)
Declension
Declension of kaolín
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | kaolín | kaolíny |
genitive | kaolínu | kaolínů |
dative | kaolínu | kaolínům |
accusative | kaolín | kaolíny |
vocative | kaolíne | kaolíny |
locative | kaolínu, kaolíně | kaolínech |
instrumental | kaolínem | kaolíny |
See also
- keramika
- hrnčířství
Further reading
- kaolín in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- kaolín in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989