jazykozpytec
Czech
Etymology
jazyk + -o- + zpytovat + -ec
Pronunciation
- IPA(key): [ˈjazɪkospɪtɛt͡s]
Noun
jazykozpytec m
- linguist
Usage notes
The term is probably archaic.
Declension
Declension of jazykozpytec
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | jazykozpytec | jazykozpyteci |
genitive | jazykozpytece | jazykozpyteců |
dative | jazykozpyteci | jazykozpytecům |
accusative | jazykozpytece | jazykozpytece |
vocative | jazykozpyteče | jazykozpyteci |
locative | jazykozpyteci | jazykozpytecích |
instrumental | jazykozpytecem | jazykozpyteci |
Synonyms
- jazykovědec
- lingvista
Further reading
- jazykozpytec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- jazykozpytec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989