hovět
See also: hovet
Czech
Etymology
From Proto-Slavic *gověti. Cognate with Russian гове́ть (govétʹ), Serbo-Croatian gòvjeti
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦovjɛt]
Verb
hovět impf
- to indulge, to cater
- (reflexive, used with si) to lounge around, to lazy around
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | hovím | hovíme | — | hovějme, hovme |
| 2nd person | hovíš | hovíte | hověj, hov | hovějte, hovte |
| 3rd person | hoví | hovějí, hoví | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hovět. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | hověl | hověli | — | — |
| masculine inanimate | hověly | — | ||
| feminine | hověla | — | ||
| neuter | hovělo | hověla | — | — |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | hověje, hově | — |
| feminine + neuter singular | hovějíc, hovíc | — |
| plural | hovějíce, hovíce | — |
Related terms
- pohovět
- poshovět
- vyhovět
- pohovka
- shovívavý
Further reading
- hověti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- hověti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989