horník
Czech
Etymology
From hora + -ník.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦorɲiːk]
- Hyphenation: hor‧ník
Noun
horník m anim (feminine hornice)
- miner (person who works in a mine)
- Synonym: havíř
Declension
Declension of horník
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | horník | horníci |
| genitive | horníka | horníků |
| dative | horníkovi, horníku | horníkům |
| accusative | horníka | horníky |
| vocative | horníku | horníci |
| locative | horníkovi, horníku | hornících |
| instrumental | horníkem | horníky |
Further reading
- horník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- horník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- horník in Internetová jazyková příručka