foném
See also: fonem, Fonem, and fónem
Czech
Etymology
From Ancient Greek φώνημα (phṓnēma, “sound”), from φωνή (phōnḗ).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈfonɛːm]
Noun
foném m inan
- (linguistics) phoneme
Declension
Declension of foném
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | foném | fonémy |
| genitive | fonému | fonémů |
| dative | fonému | fonémům |
| accusative | foném | fonémy |
| vocative | fonéme | fonémy |
| locative | fonému, fonémě | fonémech |
| instrumental | fonémem | fonémy |
Related terms
- See fón
Further reading
- foném in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- foném in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- foném in Internetová jazyková příručka