flamendr
Czech
Etymology
From German Flamänder.
Noun
flamendr f
- (colloquial) a playboy
Declension
Declension of flamendr
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | flamendr | flamendři |
genitive | flamendra | flamendrů |
dative | flamendrovi, flamendru | flamendrům |
accusative | flamendra | flamendry |
vocative | flamendře | flamendři |
locative | flamendrovi, flamendru | flamendrech |
instrumental | flamendrem | flamendry |
Related terms
- flámovat
- flámování
- flám
Further reading
- flamendr in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- flamendr in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989