fackovat
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈfat͡skovat]
Verb
fackovat impf (perfective zfackovat)
- to slap
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
singular | plural | singular | plural | |
1st person | fackuji | fackujeme | — | fackujme |
2nd person | fackuješ | fackujete | fackuj | fackujte |
3rd person | fackuje | fackují | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive fackovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | fackoval | fackovali | fackován | fackováni |
masculine inanimate | fackovaly | fackovány | ||
feminine | fackovala | fackovaly | fackována | fackovány |
neuter | fackovalo | fackovala | fackováno | fackována |
Transgressives | present | past |
masculine singular | fackovaje | — |
feminine + neuter singular | fackovajíc | — |
plural | fackovajíce | — |
Related terms
- facka f
- zfackovat
- nafackovat
Further reading
- fackovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- fackovat in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989