důvěřivý
Czech
Etymology
From důvěra + -ivý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈduːvjɛr̝ɪviː]
Adjective
důvěřivý (comparative důvěřivější, superlative nejdůvěřivější)
- gullible
- trustful
Declension
Declension of důvěřivý
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | důvěřivý | důvěřivá | důvěřivé | |
genitive | důvěřivého | důvěřivé | důvěřivého | |
dative | důvěřivému | důvěřivé | důvěřivému | |
accusative | důvěřivého | důvěřivý | důvěřivou | důvěřivé |
vocative | důvěřivý | důvěřivá | důvěřivé | |
locative | důvěřivém | důvěřivé | důvěřivém | |
instrumental | důvěřivým | důvěřivou | důvěřivým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | důvěřiví | důvěřivé | důvěřivá | |
genitive | důvěřivých | |||
dative | důvěřivým | |||
accusative | důvěřivé | důvěřivá | ||
vocative | důvěřiví | důvěřivé | důvěřivá | |
locative | důvěřivých | |||
instrumental | důvěřivými |
Derived terms
- důvěřivost
Related terms
- důvěřovat
Further reading
- důvěřivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- důvěřivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- důvěřivý in Internetová jazyková příručka