důvěrný
Czech
Etymology
From důvěra + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈduːvjɛrniː]
Adjective
důvěrný
- intimate (closely acquainted; familiar)
- confidential
Declension
Declension of důvěrný
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | důvěrný | důvěrná | důvěrné | |
genitive | důvěrného | důvěrné | důvěrného | |
dative | důvěrnému | důvěrné | důvěrnému | |
accusative | důvěrného | důvěrný | důvěrnou | důvěrné |
vocative | důvěrný | důvěrná | důvěrné | |
locative | důvěrném | důvěrné | důvěrném | |
instrumental | důvěrným | důvěrnou | důvěrným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | důvěrní | důvěrné | důvěrná | |
genitive | důvěrných | |||
dative | důvěrným | |||
accusative | důvěrné | důvěrná | ||
vocative | důvěrní | důvěrné | důvěrná | |
locative | důvěrných | |||
instrumental | důvěrnými |
Derived terms
- důvěrnost f
Further reading
- důvěrný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- důvěrný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- důvěrný in Internetová jazyková příručka