dychtivý
Czech
Etymology
From dychtit + -ivý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdɪxcɪviː]
Adjective
dychtivý
- eager (ardent to pursue an objective)
Declension
Declension of dychtivý
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | dychtivý | dychtivá | dychtivé | |
genitive | dychtivého | dychtivé | dychtivého | |
dative | dychtivému | dychtivé | dychtivému | |
accusative | dychtivého | dychtivý | dychtivou | dychtivé |
vocative | dychtivý | dychtivá | dychtivé | |
locative | dychtivém | dychtivé | dychtivém | |
instrumental | dychtivým | dychtivou | dychtivým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | dychtiví | dychtivé | dychtivá | |
genitive | dychtivých | |||
dative | dychtivým | |||
accusative | dychtivé | dychtivá | ||
vocative | dychtiví | dychtivé | dychtivá | |
locative | dychtivých | |||
instrumental | dychtivými |
Further reading
- dychtivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dychtivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989