dvoujazyčný
Czech
Etymology
From dvou- + jazyk + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdvou̯jazɪt͡ʃniː]
Adjective
dvoujazyčný
- bilingual
Declension
Declension of dvoujazyčný
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | dvoujazyčný | dvoujazyčná | dvoujazyčné | |
genitive | dvoujazyčného | dvoujazyčné | dvoujazyčného | |
dative | dvoujazyčnému | dvoujazyčné | dvoujazyčnému | |
accusative | dvoujazyčného | dvoujazyčný | dvoujazyčnou | dvoujazyčné |
vocative | dvoujazyčný | dvoujazyčná | dvoujazyčné | |
locative | dvoujazyčném | dvoujazyčné | dvoujazyčném | |
instrumental | dvoujazyčným | dvoujazyčnou | dvoujazyčným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | dvoujazyční | dvoujazyčné | dvoujazyčná | |
genitive | dvoujazyčných | |||
dative | dvoujazyčným | |||
accusative | dvoujazyčné | dvoujazyčná | ||
vocative | dvoujazyční | dvoujazyčné | dvoujazyčná | |
locative | dvoujazyčných | |||
instrumental | dvoujazyčnými |
Synonyms
- dvojjazyčný (more common)
Further reading
- dvoujazyčný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dvoujazyčný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989