dozvědět
Czech
Etymology
do- + z- + vědět
Pronunciation
- IPA(key): /ˈdozvjɛɟɛt/
Verb
dozvědět pf (imperfective dozvídat or dovídat)
- (reflexive, used with se) to learn, to find out (to come to know; to get information)
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | dozvím | dozvíme | — | dozvěďme |
| 2nd person | dozvíš | dozvíte | dozvěď | dozvěďte |
| 3rd person | dozví | dozvědí | — | — |
| The verb dozvědět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | dozvěděl | dozvěděli | — | — |
| masculine inanimate | dozvěděly | — | ||
| feminine | dozvěděla | dozvěděly | — | — |
| neuter | dozvědělo | dozvěděla | — | — |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | dozvěděv |
| feminine + neuter singular | — | dozvěděvši |
| plural | — | dozvěděvše |
Synonyms
- dovědět, zvědět
See also
- zjistit
- přijít
- dosvědět
Further reading
- dozvěděti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dozvěděti se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989