doubí
See also: dòubǐ and dòubī
Czech
Etymology
From Proto-Slavic *dǫbъ (“oak”), which has not been explained yet. It could be an innovation appearing because of a taboo (since oak was a sacred tree). There are some attempts to connect it with e.g. Proto-Indo-European *dem- (“build”), *dʰeu-bʰ- (“dark”), *dʰeu-b- (“deep”) or *dʰembʰ (“beat”).[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdou̯biː]
- Hyphenation: dou‧bí
Noun
doubí n (collective, singular only)
- oak vegetation
- snarl of oak branches
Declension
Declension of doubí
singulare tantum | |
---|---|
nominative | doubí |
genitive | doubí |
dative | doubí |
accusative | doubí |
vocative | doubí |
locative | doubí |
instrumental | doubím |
Synonyms
- doubrava
- dubina
- dubí
- duboví
Related terms
- doubek
- dub
- dubák, poddubák
- duběnka
- dubina
- dubisko
- duboví
- dubový
References
- "dub" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, 2015, →ISBN, page 160.
Further reading
- doubí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- doubí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
Anagrams
- bídou