donucení
Czech
Etymology
From donutit + -ení.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdonut͡sɛɲiː]
Noun
donucení n
- verbal noun of donutit
- coercion
Declension
Declension of donucení
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | donucení | donucení |
genitive | donucení | donucení |
dative | donucení | donucením |
accusative | donucení | donucení |
vocative | donucení | donucení |
locative | donucení | donuceních |
instrumental | donucením | donuceními |
Further reading
- donucení in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- donucení in Internetová jazyková příručka