dokouřit
Czech
Etymology
do- + kouřit
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdokou̯r̝ɪt]
Verb
dokouřit pf
- to finish smoking (a cigarette)
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | dokouřím | dokouříme | — | dokuřme |
2nd person | dokouříš | dokouříte | dokuř | dokuřte |
3rd person | dokouří | dokouří | — | — |
The verb dokouřit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | dokouřil | dokouřili | dokouřen | dokouřeni |
masculine inanimate | dokouřily | dokouřeny | ||
feminine | dokouřila | dokouřena | ||
neuter | dokouřilo | dokouřila | dokouřeno | dokouřena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | dokouřiv |
feminine + neuter singular | — | dokouřivši |
plural | — | dokouřivše |
Related terms
- kouřit
Further reading
- dokouřiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dokouřiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dokouřit in Internetová jazyková příručka