docílit
Czech
Etymology
cílit
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdot͡siːlɪt]
Audio (file)
Verb
docílit pf
- to achieve, to reach
Conjugation
Conjugation
Present forms | indicative | imperative | ||
singular | plural | singular | plural | |
1st person | docílím | docílíme | — | docilme |
2nd person | docílíš | docílíte | docil | docilte |
3rd person | docílí | docílí | — | — |
The verb docílit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | docílil | docílili | docílen | docíleni |
masculine inanimate | docílily | docíleny | ||
feminine | docílila | docílily | docílena | docíleny |
neuter | docílilo | docílila | docíleno | docílena |
Transgressives | present | past |
masculine singular | — | docíliv |
feminine + neuter singular | — | docílivši |
plural | — | docílivše |
Synonyms
- dosáhnout, dosíci
Further reading
- docíliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- docíliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989