dobýt
Czech
Etymology
do- + být. Compare Polish zdobyć.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdobiːt]
- Homophone: dobít
Verb
dobýt pf (imperfective dobývat)
- to conquer
- Hrad nebyl nikdy dobyt. ― The castle was never conquered.
- Město bylo dobyto Římany. ― The city was conquered by the Romans.
Conjugation
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | dobudu, dobydu | dobudeme, dobydeme | — | dobuďme |
| 2nd person | dobudeš, dobydeš | dobudete, dobydete | dobuď | dobuďte |
| 3rd person | dobude, dobyde | dobudou, dobydou | — | — |
| The verb dobýt does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | dobyl | dobyli | dobyt | dobyti |
| masculine inanimate | dobyly | dobyty | ||
| feminine | dobyla | dobyta | ||
| neuter | dobylo | dobyla | dobyto | dobyta |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | dobyv |
| feminine + neuter singular | — | dobyvši |
| plural | — | dobyvše |
Derived terms
adjectives
- dobytý
- nedobytný
nouns
- dobytí
- dobyvatel
Further reading
- dobýti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dobýti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dobýt in Internetová jazyková příručka