dobytek
Czech
Etymology
From Old Czech dobytek, from Proto-Slavic *dobytъkъ. dobýt + -ek.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdobɪtɛk]
- Hyphenation: do‧by‧tek
Noun
dobytek m inan
- cattle
- livestock
Declension
Declension of dobytek
| singulare tantum | |
|---|---|
| nominative | dobytek |
| genitive | dobytka |
| dative | dobytku |
| accusative | dobytek |
| vocative | dobytku |
| locative | dobytku |
| instrumental | dobytkem |
Noun
dobytek m anim
- (derogatory) swine, savage
Declension
Declension of dobytek
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | dobytek | dobytci, dobytkové |
| genitive | dobytka | dobytků |
| dative | dobytku, dobytkovi | dobytkům |
| accusative | dobytka | dobytky |
| vocative | dobytku | dobytci, dobytkové |
| locative | dobytku, dobytkovi | dobytcích |
| instrumental | dobytkem | dobytky |
Further reading
- dobytek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dobytek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dobytek in Internetová jazyková příručka
Old Czech
Etymology
Related to dobýti.
Noun
dobytek m
- cattle
- livestock
Declension
Declension
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | dobytek | dobytky, dobytka | dobytci, dobytkové (dobytkoví), dobytcie, dobytcí |
| genitive | dobytka | dobytkú (dobytkou) | dobytek, dobytkóv (dobytkuov, dobytků) |
| dative | dobytkovi, dobytku | dobytkoma, dobytkama | dobytkóm (dobytkuom, dobytkům) |
| accusative | dobytek, dobytka | dobytky, dobytka | dobytky |
| vocative | dobytke, dobytku | dobytky, dobytka | dobytci, dobytkové (dobytkoví), dobytcie, dobytcí |
| locative | dobytcě, dobytkovi, dobytku | dobytkú (dobytkou) | dobytcích |
| instrumental | dobytkem, dobytkom | dobytkoma, dobytkama | dobytky |
Descendants
- Czech: dobytek
Further reading
- “dobytek”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023
Polish
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *dobytъkъ.
Pronunciation
- IPA(key): /dɔˈbɨ.tɛk/
Audio (file) - Rhymes: -ɨtɛk
- Syllabification: do‧by‧tek
Noun
dobytek m inan
- belongings (collection of personal items)
- Synonym: mienie, majętność
- (obsolete) cattle, livestock
- Synonym: bydło
Declension
Declension of dobytek
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | dobytek | dobytki |
| genitive | dobytku | dobytków |
| dative | dobytkowi | dobytkom |
| accusative | dobytek | dobytki |
| instrumental | dobytkiem | dobytkami |
| locative | dobytku | dobytkach |
| vocative | dobytku | dobytki |
Further reading
- dobytek in Wielki słownik języka polskiego, Instytut Języka Polskiego PAN
- dobytek in Polish dictionaries at PWN